č. 4680/2025 Sb. NSS, Řízení před soudem: soudní přezkum usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jako rozhodnutí správního orgánu
č. 4680/2025 Sb. NSS
Řízení před soudem: soudní přezkum usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jako rozhodnutí správního orgánu
k § 7 odst. 7 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vyslání a o změně dalších zákonů (v textu jen „zákon o RTV“)
k § 4 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
Usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z funkce dle § 7 odst. 7 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vyslání, je rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2025, čj. 4 As 132/2024-81)
Prejudikatura: č. 905/2006 Sb. NSS, č. 1386/2007 Sb. NSS, č. 2651/2012 Sb. NSS, č. 3257/2015 Sb. NSS a č. 4169/2021 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 108/1999 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 255/99), č. 159/2006 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 53/06), č. 9/2013 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 14/13), č. 6/2020 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 8/20) a č. 211/2024 Sb.; č. 70/2017 Sb. NS.
Věc: D. K. proti Poslanecké sněmovně o odvolání z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, o kasační stížnosti žalované.
Žalovaná usnesením přijatým na 65. schůzi konané dne 16. 5. 2023 pod pořadovým číslem 630 odvolala žalobce z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení tohoto usnesení žalobci [§ 7 odst. 7 písm. c) zákona o RTV].
Žalobce proti tomuto usnesení žalované podal žalobu. Městský soud jej usnesením ze dne 23. 5. 2024, čj. 11 A 93/2023-69, zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Uvedl, že žalovaná je v této věci tzv. “jiným orgánem“, kterému bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy a napadené usnesení je právě takovým rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy. V této souvislosti poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2013, čj. 10 A 191/2012-49, v němž mimo jiné vyslovil, že „Poslanecká sněmovna může mít postavení správního úřadu, pokud nevykonává zákonodárnou činnost, ale je jí uložena i činnost jiná, například kontrolní“, a odkázal na stanovisko, které vyjádřil Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 29. 8. 2007, čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS. V něm uvedený soud dovodil, že v konkrétních případech má Poslanecká sněmovna postavení jako správní úřad, který rozhoduje o subjektivních veřejných právech. Pravomoc odvolat člena Rady je dána žalované § 7 odst. 7 zákona o RTV, přičemž tuto pravomoc uplatňuje v oblasti veřejné správy, neboť nejde ani o výkon moci zákonodárné, ani moci soudní. Napadené rozhodnutí žalované je individuálním právním aktem, neboť je jím autoritativně rozhodováno o výkonu funkce člena Rady. Shodný závěr vyplývá i z důvodové zprávy k zákonu č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek), kterým byl (mimo jiné) novelizován zákon o…
